Výklad názvu vsi, německy zvané Chirles, není jednotný a jednoznačný. České jméno je spojováno s jmenným adjektivem krch, tj. levý, a s lidmi, kteří nosí hlavu nakloněnou vlevo, nebo kteří něco tají. Německé označeníje zase vykládáno jako nahrazení původního K písmenem Ch, takže šlo vlastně o kostelík (Kirchles). K obci patřily osady Horní a Dolní Bušínov, z nich však poslední byla v roce 1977 připojena k Zábřehu, protože tvoří jednu z nejbližších rekreačních a chatových míst tohoto města. Vlastní Krchleby byly administrativně přičleněny v roce 1975 k Maletínu, tj. vlastně ke Starému Maletínu, ale v roce 1990 se opět osamostatnily. Krchleby měly na své obecní pečeti zobrazenu radlici, která je provázena liliemi na stoncích a rozetami.

Krchleby leží uprostřed kopcovitého terénu (380 m střední nadmořské výšky) severně od Mírova. Silnice od Mohelnice se v obci rozdvojuje na jihozápad k Maletínu a na sever k Zábřehu. Zmíněné osady, označované lidově také Bozéňov, se nacházejí poněkud severněji od vsi a je k nim přístup i z údolí Moravské Sázavy od Lupěného. V katastru s rozlohou 692 hektarů (bez Bušínova) převažují lesy.

Počet obyvatel ve vsi se pomalu snižoval. V roce 1900 zde bylo celkem 506 lidí v 89 domech, ale protože šlo o německou obec (v roce 1930 tu bylo jenom devět Čechů), nastal největší odliv v důsledku odsunu po roce 1945. Osídlování českými rodinami postupovalo pomalu a nedostatečně, takže v roce 1950 tu bylo jenom 136 obyvatel v 56 domech. V následujícím období se situace jen o málo zlepšila a při posledním sčítání v roce 1991 měla tato obec 168 obyvatel a 32 domů.

V historických pramenech jsou Krchleby i s Bušínovem uváděny poměrně brzy, již roku 1273 u biskupské Mohelnice, jejímuž rychtáři byly podřízeny. Měly obdobný osud jako ostatní biskupská léna v okolí. V 15. století patřily vladykům ze Zvole a po roce 1564 byly připojeny přímo k mírovskému panství. Bušínov asi za česko-uherských válek zanikl a byl znovu osazen v 16. století. Vesnice velmi utrpěla za třicetileté války, protože ještě roku 1677 byla téměř z poloviny pustá: z 41 usedlostí bylo 18 pustých, pět nově a 18 dříve osazených. V první polovině 19. století bylo v okolí Krchleb podniknuto několik pokusů o dolování železné rudy a grafitu. Těžil se zde i vápenec, z nějž se pálilo vápno. Větrný mlýn u vsi zůstal zachován až do 20. století. Roku 1834 bylo v Krchlebech i v obou osadách 470 obyvatel a 73 domů, včetně školy, která se poprvé uvádí roku 1828.
Po roce 1848 připadly Krchleby k soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh. Zůstaly i nadále zemědělskou lokalitou. Po roce 1918 získaly v obci největší vliv německá agrární a křesťanskosociální strana, ve třicátých letech tu však také zvítězili henleinovci.

K zastavení úpadku Krchleb po roce 1945 přispěla skutečnost, že po různých socializačních pokusech byly zdejší pozemky svěřeny Státnímu statku v Postřelmově. Po roce 1973 byly Krchleby vyhlédnuty jako hlavní středisko druhé, od postřelmovské části oddělené hospodářské oblasti tohoto statku kolem Mírova. Proto sem byly směrovány i některé investice, např. na stavbu kravínů a opravářských dílen. Nakonec došlo v roce 1991 k osamostatnění s názvem Státní statek Krchleby. Jinak zde v roce 1990 zůstal jediný obchod a hostinec, kdežto škola byla již delší dobu uzavřena. V katastru je rekreační středisko ČSD.